19.00
Zpěv: Olga Avigail Mieleszczuk
Bandoneon a akordeon: Grzegorz Bożewicz
Akustická a elektrická kytara: Piotr Malicki
Klavír a hudební aranžmá: Hadrian Filip Tabęcki
„Nádherné a fascinující. Spojení tanga a jazyka jidiš je podle mne naprosto perfektní.“ Mark Burman, BBC
Psal se rok 1910, když na východ Evropy dorazila „tango mánie“, jež se jen chvíli předtím prohnala západní Evropou. Zatímco ve Francii a Německu rozpalovaly vášnivé tanečníky nefalšované argentinské „orquestas típicas“, většina Východoevropanů znala tuto hudbu jen z nahrávek. Nejinak tomu bylo i v Polsku, které získalo v roce 1919 svou nezávislost. Značná část polských hudebníků – ať již klasické, či populární hudby – byla židovského vyznání. Hudební život se v zde odehrával za zdmi divadel, kabaretů a kin, kde docházelo ke svobodnému mísení stylů – včetně tradiční židovské hudby zvané klezmer. Varšava se tak stala ve druhém desetiletí 20. století tichým svědkem zrození tzv. jidiš tanga – taneční formy, která v sobě mísila tradice slovanské, židovské a argentinské hudby a která se na dvě desetiletí stala nedílnou, velmi unikátní součástí polského hudebního života.